Studenti propojí umění a vědu a svá díla představí na ICHEP 2020 – největší konferenci částicové fyziky

Studenti středních škol, ale i vysokoškoláci a žáci základních škol se na inspiračním workshopu BeInspired@ICHEP2020 seznámí s atraktivitou částicové fyziky a inspirují se možnostmi jejího uměleckého ztvárnění. Jejich výsledná umělecká díla se představí na největší události světa částicové fyziky, konferenci ICHEP 2020 (International Conference on High Energy Physics), která se koná jednou za dva roky. Ta letos, poprvé v historii, zavítá na přelomu července a srpna do Prahy. Společně ji pořádají všechna přední česká pracoviště zabývající se částicovou fyzikou: Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI), Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (MFF UK), Fyzikální ústav AV ČR (FZÚ), Ústav jaderné fyziky AV ČR (ÚJF), Univerzita Palackého v Olomouci, Technická univerzita v Liberci, Západočeská univerzita v Plzni, a navíc Mezinárodní unie čisté a aplikované fyziky (IUPAP).

(Pokračování textu…)

Částicoví fyzici míří do Prahy diskutovat dalším vývoj výzkumu hadronové hmoty

Směs partonů na obrázku znázorňují kvarky jako kuličky a gluony jako pružinky (zdroj: BNL)

Vícenásobné partonové interakce (MPI – Multiple Parton Interactions) jsou hlavním námětem pětidenního vědeckého kongresu MPI@LHC2019, který začíná v pondělí 18. listopadu 2019. Organizuje ho Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) spolu s Akademií věd ČR (AV ČR).

Problematika MPI je součástí výzkumu hlubin hadronového mikrokosmu, který probíhá nejen na Velkém hadronovém urychlovači (LHC – Large Hadron Collider) v CERNu (Evropská organizace pro jaderný výzkum). „Ukazuje se, že naše základní představy o partonech, neviditelných komponentech hadronů, jako jsou protony a veškerá jiná jádra všech chemických prvků, jsou značně nekompletní,“ vysvětluje Miroslav Myška z katedry fyziky FJFI, vedoucí organizačního týmu.

Do Prahy přijede na sedm desítek vědců z celého světa a budou diskutovat nejnovější objevy jak na poli experimentů, tak i teorií o partonových korelacích a vývoji softwaru, bez něhož by další výzkum ve fyzice vysokých energií byl nemyslitelný. Aktuální setkání je už 11. ročníkem pravidelné akce.

„Po většinu roku vědci víceméně samostatně či v menších týmech bádají nad teorií i daty z LHC a na konferenci jako je MPI@LHC2019 je pak skvělá příležitost prezentovat dosažená zjištění a diskutovat o nich a dalších směrech výzkumu s ostatními kolegy,“ doplňuje Miroslav Myška.

Konferenci MPI@LHC2019 podpořil projekt Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd – CAAS (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16-019/0000778), který je spolufinancován Evropskou unií. Akce je součástí programu Částicová fyzika – PARTPHYS, který se zabývá přímo studiem fyziky mikrosvěta na experimentech na největších světových hadronových urychlovačích LHC v CERN a RHIC v Brookhavenské národní laboratoři.

(Pokračování textu…)

Polovinu ozáření populace způsobuje radon: Ochrana proti němu je hlavním tématem konference RADON2019

V České republice způsobuje radon (přírodní radioaktivní plyn; chemická značka Rn) 50 procent ozáření populace ze všech zdrojů ionizujícího záření a 70 procent z přírodních zdrojů. Obdobná situace je také např. ve Švýcarsku či ve státech severní Evropy. Ozáření způsobené radonem a produkty jeho radioaktivní přeměny přitom může, podobně jako kouření, způsobit onemocnění rakovinou plic. Poměr rakoviny plic způsobený radonem v poměru k rakovině způsobené kouřením je přibližně 1:4. Vzhledem k takto vysokým číslům a negativnímu zdravotnímu dopadu na obyvatele probíhá v ČR rozsáhlý radonový program, jehož cílem je především šířit informace o radonové problematice u laické i odborné veřejnosti i skrze bezplatné roční měření radonu ve stavbách, podpora provádění preventivních opatření ke snížení jeho výskytu v nových stavbách a provádění zásahů s cílem snížit ozáření radonem ve starší zástavbě. A právě to vše jsou témata mezinárodní konference RADON2019, jejíž devátý ročník začne v pondělí 16. září 2019 v budově Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Konferenci pod záštitou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) s Katedrou dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI (KDAIZ) spolupořádá Státní ústav radiační ochrany (SÚRO, v.v.i.).
(Pokračování textu…)

ALICE Physics Week probíhá na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT

Vědci podílející se na výzkumných projektech experimentu ALICE v mezinárodním vědeckém středisku CERN se setkají na týdenní konferenci ALICE Physics Week na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Konference začíná v pondělí 22. července a přihlášeno je přes 150 vědců z celého světa.

„Je vždy skvělé, když se můžeme na několik dní setkat, abychom probrali dokončené i probíhající vědecké projekty a naplánovali ty další. Tentokrát navíc tuto konferenci pořádáme na domácí půdě a věřím, že kolegové ze zahraničí do Prahy přijíždějí rádi a že to naši spolupráci nadále posílí,“ říká Karel Šafařík z katedry fyziky FJFI a jeden z organizátorů konference.

Projekt ALICE (A Large Ion Collider Experiment – velký experiment na srážeči iontů) je jedním z největších experimentů na světě zabývajících se výzkumem fyziky mikrosvěta. Zkoumá quark-gluonové plazma, které se vytvořilo krátce po velkém třesku a z kterého postupně vznikl celý vesmír. Celkem se na projektu podílí přes tisíc fyziků, techniků a inženýrů spolu s více než dvěma stovkami doktorandů ze 105 institucí ze 30 zemí světa.

Jde o jeden ze čtyř hlavních experimentů na urychlovači LHC (Large Hadron Collider) v Evropském centru částicové a jaderné fyziky CERN u Ženevy ve Švýcarsku.

Konference ALICE Physics Week se uskutečnila také díky podpoře projektu Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd – CAAS (OP VVV pod číslem CZ.02.1.01/0.0/0.0/16-019/0000778). CAAS je spolufinancován Evropskou unií.

Dva dny o ATLASu na půdě Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT

Pohled na zařízení experimentu ATLAS.

Zhruba 50 českých a slovenských vědců podílejících se na experimentu ATLAS v mezinárodním vědeckém středisku CERN se setká na dvoudenním pracovním setkání ATLAS CZ+SK 2019.  Uskuteční se v pondělí a úterý 24-25. června 2019 v Praze na půdě Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Kromě prezentace dosažených výsledků a vzájemné výměny zkušeností bude jeho součástí i přednáška určená širší veřejnosti, v rámci které vědci ATLAS představí a zdůrazní roli a výsledky českých a slovenských badatelů. Přednáška pro veřejnost se uskuteční v pondělí od 8.30 hod.

„Projekt ATLAS je mimořádně rozsáhlý a probíhá zde několik stovek různých experimentů, na kterých se podílí tisíce vědců z celého světa. Mezi nimi je i několik desítek Čechů a Slováků, proto jsme se už před lety rozhodli uspořádat i takové regionální setkání, kde se můžeme setkat a navzájem sdílet výsledky a informace. Přestože totiž pracujeme všichni na ATLASu, mnoho příležitostí k osobnímu setkání nemáme, protože valná většina práce probíhá na našich domácích pracovištích, kde experimenty připravujeme a vyhodnocujeme,“ vysvětluje Zdeněk Hubáček z katedry fyziky FJFI a jeden z organizátorů setkání.

„Kromě dosažených výsledků současně probíráme i plány na další experimenty a možnosti vzájemné spolupráce. Kromě zkušených vědců se setkání účastní také studenti, což nám samozřejmě dělá radost, protože chceme, aby československá stopa v CERNu byla čím dál výraznější,“ říká Miroslav Myška taktéž z katedry fyziky FJFI, další z organizátorů.

Projekt ATLAS je jedním ze čtyř velkých projektů, které se provádějí na velkém hadronovém urychlovači (LHC – Large Hadron Collider) v CERNu (Evropská organizace pro jaderný výzkum). Jedním z nejznámějších výsledků, kterého zde vědci dosáhli, byl objev Higgsova bosonu z rozpadu na Z0 boson. Vědci ho hledali celých 45 let, uspěli v roce 2011 a dva roky poté byl tento objev oceněn Nobelovou cenou.

Dvoudenní pracovní workshop ATLAS CZ+SK 2019 podpořil projekt Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd – CAAS (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16-019/0000778), který je spolufinancován Evropskou unií. Workshop  ATLAS CZ+SK 2019 je součástí programu Částicová fyzika – PARTPHYS, který se zabývá přímo studiem fyziky mikrosvěta na experimentech na největších světových hadronových urychlovačích LHC v CERN a RHIC v Brookhavenské národní laboratoři.