Odborníci na lasery se schází na konferenci Europhoton

Přední světoví odborníci zabývající se lasery a koherentními zdroji světla,  se příští týden sejdou na odborné konferenci Europhoton (www.europhoton.org), kterou z Prahy pořádá European Physical Society (EPS) spolu s Českým vysokým učením technickým v Praze, konkrétně Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou (FJFI). Původně se konference měla konat v Národní technické knihovně, kvůli epidemii Covid-19 se však musela proměnit v online událost. Její program začíná v neděli 30. srpna letní školou a trvá do pátku 4. září.

„Setkávání vědců je důležitou součástí naší práce, takže jsme rádi, že se nám podařilo konferenci upravit do online režimu a může se uskutečnit,“ vysvětluje prof. Václav Kubeček z katedry fyzikální elektroniky FJFI, který je zároveň předsedou organizačního výboru konference. „Přihlásilo se přes tři sta účastníků, což je podobný počet, jaký se setkal na předchozím ročníku v roce 2018,“ doplňuje prof. Václav Kubeček.

(Pokračování textu…)

Největší částicová konference ICHEP přitáhla velkou pozornost

Největší konference částicové fyziky ICHEP2020, která probíhala mezi 28. červencem a 6. srpnem 2020, přilákala přes tři tisíce částicových fyziků. Původně přitom organizátoři počítali s tím, že do Prahy jich dorazí zhruba tisícovka, kvůli pandemii se ale plány musely změnit a konference se přesunula do online prostředí.

Celkem proběhlo v první části konference přes 800 paralelních přednášek, které běžely každý den ve 12-17 sekcích. Každou ze sekcí sledovalo zhruba 100 až 200 vědců. K tomu pak přibylo dalších 44 plenárních přednášek a 150 prezentací posterů. Odkazy na videozáznamy přednášek jsou i po ukončení konference na webu ichep2020.org.

„Částicová fyzika patří na ČVUT mezi nejvýznamnější výzkumné směry. Klíčové je naše zapojení do výzkumu v CERN, v Brookhavenské národní laboratoři (BNL) a v neutrinových experimentech. Pro experimenty také vyvíjíme detektorové technologie,“ říká doc. Jaroslav Bielčík, který byl členem organizačního výboru konference. Podílel se na ní jako vedoucí výzkumného programu PARTPHYS, který je součástí projektu Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd (CAAS) spolufinancovaného Evropskou unií. Tento projekt se také podílel na financování konference.

(Pokračování textu…)

Největší konference částicové fyziky – ICHEP 2020 – slavnostně začíná v pondělí 3. srpna 2020 v Praze

FOTO ČVUT FJFI ICHEP 2020V pondělí 3. srpna začne v 15.30 hod. slavnostní zahájení 40. plenárního zasedání největší vědecké konference částicové fyziky – ICHEP 2020 (International Conference on High Energy Physics). Konference se koná jednou za dva roky a poprvé v historii získalo její pořadatelství Česko, nicméně kvůli epidemii se namísto Kongresového paláce Praha vědci scházejí letos online. Díky tomu se na konferenci sejde více než trojnásobek původně očekávaných vědců! V úvodu vědce pozdraví ministři, rektoři a další osobnosti, aby se program následně soustředil na částicovou fyziku.

„Jsem poctěn možností zahájit tuto konferenci. Můj tatínek byl vědec a ukázal mi, jakou důležitou roli věda v našem životě hraje,” pozdravil vědce hudebník Peter Gabriel, který je vyzval také k větší politické angažovanosti, aby pomohli bojovat proti sílícímu populismu.

„Je mi ctí přivítat vědce z celého světa. Tato konference je ukázkou mezinárodní vědecké spolupráce, která nezná hranice, zejména nyní, kdy je kompletně online. Oceňuji, že nejde jen o akci určenou pouze vědcům, ale součástí programu je také představení fascinujícího světa částicové fyziky široké veřejnosti. Užijte si konferenci a snad budeme mít příležitost se v Praze setkat i osobně na ICHEP2024,” uvádí ve své zdravici určené účastníkům konference ICHEP Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

„Podpora výzkumu, vývoje a inovací je jasná prioritou české vlády, která realizuje ambiciózní strategii zastřešenou sloganem Czech Republic – Country for the Future,” obrací se k vědcům Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR.

(Pokračování textu…)

Pixelové detektory z FJFI pomohou studovat radiaci ve vesmíru

Osmipalcový křemíkový wafer s detekčními čipy SpacePix-2

Osmipalcový křemíkový wafer s detekčními čipy SpacePix-2

Ionizující záření na oběžné dráze Země má destruktivní vliv na elektronické systémy. Může tak zvýšit jejich nespolehlivost v důsledku kumulativního radiačního poškození nebo tranzientních jevů jakým je například takzvaný Single Event Upset (SEU), který způsobuje změnu obsahu paměti v elektronických čipech.  Záření v kosmickém prostředí může také poškodit i mechaniku zařízení, kdy materiál například zkřehne, či dojde k jeho povrchovému poškození. Negativní vliv se neomezuje pouze na zařízení, ale postihuje také živé organismy včetně samozřejmě lidí. Aby bylo možné radiaci na oběžné dráze kolem Země a v meziplanetárním prostoru studovat, vyvíjí vědci v Centru aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů (CAPADS) na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) unikátní pixelové detektory schopné měřit a identifikovat příspěvky různý druhů záření, které se podílejí na celkové absorbované dávce záření.

Povaha ionizujícího záření ve vesmírném okolí Země je kvalitativně odlišná od terestrických zdrojů záření a z tohoto důvodu je kosmická dozimetrie z hlediska požadavků na detekční instrumentaci a účinků velmi odlišná od té pozemské. Od konce misí Apollo se lety s lidskou posádkou odehrávají na nízké orbitě (Low Earth Orbit – LEO) kolem Země, kde je posádka do velké míry chráněná zemskou magnetosférou. Při letech za LEO (např. na Měsíc), které nyní plánují kosmické agentury a soukromé společnosti, je situace složitější, a vznikl proto zájem o novou generaci kompaktních detektorů umožňující charakterizovat kosmické počasí a zejména radiační pole v okolí kosmického plavidla.

(Pokračování textu…)

Cena rektora ČVUT pro doc. Libora Šnobla z výzkumného programu THEORY

doc. Libor Šnobl

doc. Libor Šnobl

Cenu rektora Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) za vynikající vědecký výsledek dostal doc. Ing. Libor Šnobl, Ph.D., z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) spolu s Antonelle Marchesiello, Ph.D., z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT). Ocenění za práci Superintegrabilní systémy v magnetických polích ve třech prostorových rozměrech si převzali 21. ledna 2020 v Betlémské kapli na slavnostním zasedání Vědecké rady ČVUT.

Společná práce doc. Libora Šnobla a Antonelleho Marchesiella zlepší pochopení superintegrabilních systémů, zejména při porovnání systémů s magnetickými poli a systémů s pouze skalárním potenciálem, jakož i k možným fyzikálním aplikacím, např. ve fyzice plazmatu. Superintegrabilní systémy, tj. integrovatelné systémy, které mají další dodatečné integrály pohybu, tvoří důležitou třídu mechanických systémů. Hlavní těžiště výzkumu spočívá ve zkoumání superintegrability v magnetických polích ve třech prostorových rozměrech. Jeho výsledky jsou relevantní např. při výzkumu magnetických nádob potřebných pro udržení plazmatu při termojaderné fúzi.

„Práce je výsledkem intenzívní mezinárodní spolupráci. Hlavním partnerským pracovištěm je Centre de recherches mathématiques, Université de Montréal, jehož laboratoře matematické fyziky je doc. Libor Šnobl od roku 2018 externím asociovaným členem a jež je primárním působištěm prof. Pavla Winternitze,“ upřesňuje navrhovatel prof. Igor Jex.

(Pokračování textu…)