Cena rektora ČVUT pro doc. Libora Šnobla z výzkumného programu THEORY

doc. Libor Šnobl

doc. Libor Šnobl

Cenu rektora Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) za vynikající vědecký výsledek dostal doc. Ing. Libor Šnobl, Ph.D., z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) spolu s Antonelle Marchesiello, Ph.D., z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze (FIT). Ocenění za práci Superintegrabilní systémy v magnetických polích ve třech prostorových rozměrech si převzali 21. ledna 2020 v Betlémské kapli na slavnostním zasedání Vědecké rady ČVUT.

Společná práce doc. Libora Šnobla a Antonelleho Marchesiella zlepší pochopení superintegrabilních systémů, zejména při porovnání systémů s magnetickými poli a systémů s pouze skalárním potenciálem, jakož i k možným fyzikálním aplikacím, např. ve fyzice plazmatu. Superintegrabilní systémy, tj. integrovatelné systémy, které mají další dodatečné integrály pohybu, tvoří důležitou třídu mechanických systémů. Hlavní těžiště výzkumu spočívá ve zkoumání superintegrability v magnetických polích ve třech prostorových rozměrech. Jeho výsledky jsou relevantní např. při výzkumu magnetických nádob potřebných pro udržení plazmatu při termojaderné fúzi.

„Práce je výsledkem intenzívní mezinárodní spolupráci. Hlavním partnerským pracovištěm je Centre de recherches mathématiques, Université de Montréal, jehož laboratoře matematické fyziky je doc. Libor Šnobl od roku 2018 externím asociovaným členem a jež je primárním působištěm prof. Pavla Winternitze,“ upřesňuje navrhovatel prof. Igor Jex.

(Pokračování textu…)

CERN ocenil doktorandskou práci Kataríny Křížkové Gajdošové

Katarína Křížková Gajdošová

Katarína Křížková Gajdošová z katedry fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), která se podílí také na projektu Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd (CAAS), získala cenu Best Thesis Award experimentu ALICE.

Laureáty ocenění vybírá sedmičlenná mezinárodní porota vědců a vědkyň, kteří se v Evropském centru částicové a jaderné fyziky CERN u Ženevy ve Švýcarsku podílejí na výzkumu v rámci experimentu ALICE (A Large Ion Collider Experiment – velký experiment na srážeči iontů). Ten představuje jeden z největších experimentů na světě zabývajících se výzkumem fyziky mikrosvěta. Zkoumá kvark-gluonové plazma, které se vytvořilo krátce po velkém třesku a z kterého postupně vznikl celý vesmír. Celkem se na projektu podílí přes tisíc fyziků, techniků a inženýrů spolu s více než dvěma stovkami doktorandů ze 105 institucí ze 30 zemí světa.

předání ocenění

V roce 2019 bylo na experimentu ALICE vypracováno 70 doktorských prací a porota pod vedením prof. Yvese Schutze ze Subatech ve francouzském Nantes vybrala k ocenění tři práce. Základním kritériem byl kromě kvality samotného odborného textu samotný přínos studenta a impakt dosažených výsledků.

Katarína Křížková Gajdošová si cenu za svou doktorskou práci o nečekaných projevech kolektivního chování v malých systémech (Investigations of collectivity in small and large collision systems at the LHC with ALICE) převzala od mluvčího experimentu ALICE prof. Federica Antinoriho z IFNF v italském Padově  během konference ALICE Physics Week, která probíhala v červenci na FJFI.

„Donedávna jsme se domnívali, že kolektivní projevy při produkci částic jsou přítomné jen u srážek těžkých jader. Průkopnická práce Kataríny Křížkové Gajdošové při studiu malých systémů tuto představu radikálně změnila,” uvedl doc. Jaroslav Bielčík, který vede skupinu částicové fyziky na FJFI.

Katarína se v rámci projektu CAAS (OP VVV pod číslem CZ.02.1.01/0.0/0.0/16-019/0000778) podílí na výzkumném programu Partphys – tedy částicové a jaderné fyzice. CAAS je spolufinancován Evropskou unií.

Matematik doc. Jan Vybíral z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT získal cenu Josepha F. Trauba

doc. Jan Vybíral, PhD.

Ocenění Josepha F. Trauba, které se uděluje od roku 1999 v mladém matematickém oboru information-based complexity, letos získal doc. Jan Vybíral z katedry matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Ocenění si převezme na semináři Algorithms and Complexity for Continuous Problems v srpnu 2019 v německém Dagstuhlu. Cenu uděluje odborný magazín Journal of Complexity.

Matematický obor komplexita se zabývá náklady na výpočet úlohy, přičemž za náklady nejčastěji považuje čas a paměťovou náročnost výpočtu. Podobor information-based complexity výpočet nákladů doplňuje o to, že počítá s neúplným zadáním úlohy. Jan Vybíral je zřejmě jediným českým matematikem, který se tomuto podoboru komplexity v Česku systematicky věnuje. „Information-based complexity je čistě teoretická oblast matematiky, která umí například dokázat, že něco nejde vypočítat lépe, respektive efektivněji,“ vysvětluje Jan Vybíral.

Jan Vybíral na FJFI působí od října 2017. K oboru information-based complexity se dostal během doktorského studia na Friedrich-Schiller University v německé Jeně, kde mezi jeho mentory patřil Erich Novak, jeden ze zakladatelů oboru. „Nejvíce matematiků se information-based complexity zabývá v německy hovořících zemích, ale také v Polsku, Spojených státech či Austrálii. U nás jsem zatím průkopníkem, ale doufám, že se přidají další, třeba i někdo z mých studentů,“ uvádí Jan Vybíral. Na fakultě v minulém semestru vedl čtyři přednášky, přednáška nazvaná komprimované snímání se podle něj dá zařadit pod information-based complexity.

Jan Vybíral se jako vědecký pracovník podílí na projektu Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd (CAAS) v rámci výzkumného programu THEORY.