V roce 2020 zamíří svět částicové fyziky do Prahy a Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT oslaví 65. výročí

Pozvánka ČVUT FJFI ICHEP PragueNejvětší událost světa částicové fyziky – konference ICHEP (International Conference on High Energy Physics), která se koná jednou za dva roky – poprvé v historii zavítá v roce 2020 do Prahy! V příštím roce také Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) oslaví 65 let a štěpný školní jaderný reaktor VR-1 Vrabec si připomene 30 let od prvního spuštění. A to vše v době, kdy začíná renesance jaderné energetiky v Česku díky rozhodnutí vlády ČR vybudovat nový blok jaderné elektrárny Temelín. To je jen několik z událostí, na kterých se v roce 2020 FJFI podílí.

„Velmi nás těší, že se českým částicovým fyzikům nejen z naší fakulty podařilo získat pořadatelství konference ICHEP. Praha se tak na týden stane centrem světového dění, protože sem dorazí na 1200 předních odborníků na částicovou fyziku. A my věříme, že i díky tomu tento zajímavý vědní obor získá nové fanoušky, a vědění o původu vesmíru a částicích, které ho tvoří, se posune zase o kus dál,“ vysvětluje prof. Igor Jex, děkan FJFI a ředitel Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd (CAAS), které je jedním z partnerů konference ICHEP.

(Pokračování textu…)

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT je dobrým začátkem kariéry

Vědci, vrcholoví manažeři, programátoři, vysoce postavení státní úředníci, ale i třeba specializovaní odborníci v nemocnicích či na různých dalších pracovištích – na všech takových místech pracují absolventi Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Ta sice hodně staví na svém vědeckém zaměření a už od magisterského stupně zapojuje studenty do výzkumu, nicméně i z praxe je o její studenty velký zájem. Přesvědčit se o tom mohou i návštěvníci Dne otevřených dveří na fakultě v úterý 26. listopadu 2019 od 9.00 hodin.

„Fakulta dlouhodobě spolupracuje s několika desítkami nejrůznějších institucí a firem z různých oborů a zemí a vědecká činnost se zčásti realizuje právě i pro externí partnery. Nejde jen o to porozumět svému oboru, ale studenti se učí také týmové spolupráci a komunikaci a tyto dovednosti a znalosti jsou velmi ceněné nejen na univerzitní půdě,“ vysvětluje prof. Igor Jex, děkan FJFI. Studenti často pracují i na projektech v zahraničí – například ve švýcarském CERNu, ve Francii na projektu ITER, v USA na BNL a dalších.

Fakulta se může pochlubit vysokým podílem doktorandů na celkovém počtu studentů – je jich přes 25 procent. „Nezastíráme, že studium na naší fakultě je náročné, nicméně díky zapojení do výzkumu už v rámci navazujícího studia mohou relativně jednoduše udělat další krok a získat kromě magisterského také doktorský titul. Ostatně se zapojením studentů počítá i jeden z největších projektů hrazených z fondů EU, který ČVUT v Praze získalo, projekt Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd (CAAS),“ dodává prof. Igor Jex, který je mimo jiné ředitelem projektu CAAS. Z celkového počtu více než 1200 studentů jich v doktorském studiu na FJFI v akademickém roce 2019/20 studuje přes 300.

(Pokračování textu…)

Polovinu ozáření populace způsobuje radon: Ochrana proti němu je hlavním tématem konference RADON2019

V České republice způsobuje radon (přírodní radioaktivní plyn; chemická značka Rn) 50 procent ozáření populace ze všech zdrojů ionizujícího záření a 70 procent z přírodních zdrojů. Obdobná situace je také např. ve Švýcarsku či ve státech severní Evropy. Ozáření způsobené radonem a produkty jeho radioaktivní přeměny přitom může, podobně jako kouření, způsobit onemocnění rakovinou plic. Poměr rakoviny plic způsobený radonem v poměru k rakovině způsobené kouřením je přibližně 1:4. Vzhledem k takto vysokým číslům a negativnímu zdravotnímu dopadu na obyvatele probíhá v ČR rozsáhlý radonový program, jehož cílem je především šířit informace o radonové problematice u laické i odborné veřejnosti i skrze bezplatné roční měření radonu ve stavbách, podpora provádění preventivních opatření ke snížení jeho výskytu v nových stavbách a provádění zásahů s cílem snížit ozáření radonem ve starší zástavbě. A právě to vše jsou témata mezinárodní konference RADON2019, jejíž devátý ročník začne v pondělí 16. září 2019 v budově Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Konferenci pod záštitou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) s Katedrou dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI (KDAIZ) spolupořádá Státní ústav radiační ochrany (SÚRO, v.v.i.).
(Pokračování textu…)

Chemie má na ČVUT své důležité místo – ve výuce i v oblasti špičkové vědy

Nové léky využitelné například v boji s rakovinou, přepracování vyhořelého jaderného paliva pro opětovné využití a snížení jeho nebezpečnosti, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). O tom všem se dozvědí účastníci celodenního semináře Chemie na ČVUT, který proběhne v pátek 22. listopadu 2019 pod záštitou rektora ČVUT doc. Vojtěcha Petráčka jako akreditovaná akce Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Je tedy určen především učitelům středních škol, ale je otevřený i pro jejich studenty a další zájemce.

„Chemie není obor, který si lidé v souvislosti s ČVUT automaticky vybaví, ale přitom je technika s chemií velmi provázána a na naší univerzitě má své nezastupitelné místo a také četné vědecké úspěchy, ať už v oblasti jaderné chemie, radiofarmak, chemie ve stavebnictví či v elektrotechnice. Právě proto jsem rád, že se kolegové z různých fakult spojili, aby chemii na ČVUT představili a ukázali její možnosti a bohaté uplatnění,“ říká rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček.

Přestože si ČVUT veřejnost zpravidla spojuje se strojírenskými, elektrotechnickými, stavebními a jadernými obory, své místo na nejstarší české technické univerzitě má i chemie. Dvě z osmi fakult ČVUT mají dokonce chemii v názvu jedné ze svých kateder: katedra jaderné chemie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) a katedra materiálového inženýrství a chemie Fakulty stavební (FSv). S chemií se ale studenti setkají také na Fakultě elektrotechnické (FEL). A chemie je důležitou oblastí také v Kloknerově ústavu, který je také součástí ČVUT a který se zabývá především stavebními materiály. Obor jaderná chemie na FJFI nabízí unikátní kombinaci chemie, fyziky, matematiky a následnou možnost specializace na aplikovanou jadernou chemii či jadernou chemii v biologii a medicíně. Na Fakultě stavební je chemie nedílnou součástí oboru Materiálové inženýrství, který vychází i z poznatků dalších vědních oborů, jako je fyzika, fyzikální chemie, matematika, programování atd. Materiáloví inženýři jsou tak schopni navrhovat hmoty „šité na míru“ a vyrábět stavební materiály s předem naprogramovanými vlastnostmi pro tu kterou stavební konstrukci nebo daný prvek stavby. (Pokračování textu…)

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT vysílá své detektory na oběžnou dráhu

Unikátní detektory vyvinuté na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) se v pátek 5. července 2019 v 7.41 SEČ vydají na cestu na oběžnou dráhu Země. Vynese je tam ruská raketa Sojuz 2.1b/Fregat jako součást družice Socrat-R, kterou připravila Lomonosova univerzita v Moskvě. Detektory jsou umístěné v modulu, který společně připravila FJFI, společnost esc Aerospace a Ústav jaderné fyziky AV ČR (ÚJF). Konstrukci a výrobu celého přístroje zajistila česká firma esc Aerospace za přispění FJFI a ÚJF.

„Primárním zadáním mise je monitorování kosmického počasí a radiačního pole v okolí Země. K plnění tohoto úkolu bude využito unikátních monolitických pixelových detektorů vyvinutých na FJFI doplněných PIN diodovým open-source dozimetrem vyvinutým na Ústavu jaderné fyziky AV ČR,“ vysvětluje Václav Vrba z katedry fyziky FJFI, který současně vede Centrum aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů, pod jehož vedením vývoj uvedených detektorů probíhá. V českých podmínkách jde o jediné pracoviště zabývající se vývojem polovodičových detekčních systémů ionizujícího záření s využitím špičkových mikroelektronických technologií. I ve světovém měřítku není takových laboratoří mnoho a pracoviště na FJFI se v tomto ohledu řadí ke světové špičce.

„Radiace je jednou ze zásadních překážek expanze člověka do vesmíru a náš detektor umožní přesné sledování radiačního pole a identifikaci jednotlivých částic, což nám umožní lépe studovat jeho vlastnosti,“ vysvětluje Michal Marčišovský, vedoucí fyzik řešitelského týmu FJFI. Zařízení by mělo denně odesílat až megabyte dat, přičemž limitem je dostupná přenosová kapacita komunikační linky ze satelitu. Získaná data budou následně vědci na FJFI analyzovat. „Vedle fyzikální analýzy údajů o kosmickém záření na orbitě budeme vyhodnocovat fungování našich detektorů v kosmickém prostředí s cílem vyvinout řádově lehčí detektory a výkonnější systémy pro široké nasazení v dalších satelitech pro pokrytí co největší části magnetosféry,“ upřesňuje Michal Marčišovský.

„Příprava mise znamenala vysoké pracovní nasazení všech členů řešitelského týmu, kterému se podařilo aparaturu zhotovit, otestovat a připravit pro instalaci do rakety v rekordně krátké době několika měsíců,“ říká Ondřej Ploc, vedoucí výzkumného týmu ÚJF. „V realizační fázi se velmi dobře uplatnily praktické zkušenosti průmyslového partnera a vzájemně se doplňující kompetence s akademickými týmy,“ dodává vedoucí realizačního týmu a ředitel esc Aerospace Petr Suchánek.
(Pokračování textu…)