Polovinu ozáření populace způsobuje radon: Ochrana proti němu je hlavním tématem konference RADON2019

V České republice způsobuje radon (přírodní radioaktivní plyn; chemická značka Rn) 50 procent ozáření populace ze všech zdrojů ionizujícího záření a 70 procent z přírodních zdrojů. Obdobná situace je také např. ve Švýcarsku či ve státech severní Evropy. Ozáření způsobené radonem a produkty jeho radioaktivní přeměny přitom může, podobně jako kouření, způsobit onemocnění rakovinou plic. Poměr rakoviny plic způsobený radonem v poměru k rakovině způsobené kouřením je přibližně 1:4. Vzhledem k takto vysokým číslům a negativnímu zdravotnímu dopadu na obyvatele probíhá v ČR rozsáhlý radonový program, jehož cílem je především šířit informace o radonové problematice u laické i odborné veřejnosti i skrze bezplatné roční měření radonu ve stavbách, podpora provádění preventivních opatření ke snížení jeho výskytu v nových stavbách a provádění zásahů s cílem snížit ozáření radonem ve starší zástavbě. A právě to vše jsou témata mezinárodní konference RADON2019, jejíž devátý ročník začne v pondělí 16. září 2019 v budově Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Konferenci pod záštitou Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) s Katedrou dozimetrie a aplikace ionizujícího záření FJFI (KDAIZ) spolupořádá Státní ústav radiační ochrany (SÚRO, v.v.i.).
(Pokračování textu…)

Chemie má na ČVUT své důležité místo – ve výuce i v oblasti špičkové vědy

Nové léky využitelné například v boji s rakovinou, přepracování vyhořelého jaderného paliva pro opětovné využití a snížení jeho nebezpečnosti, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT). O tom všem se dozvědí účastníci celodenního semináře Chemie na ČVUT, který proběhne v pátek 22. listopadu 2019 pod záštitou rektora ČVUT doc. Vojtěcha Petráčka jako akreditovaná akce Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP). Je tedy určen především učitelům středních škol, ale je otevřený i pro jejich studenty a další zájemce.

„Chemie není obor, který si lidé v souvislosti s ČVUT automaticky vybaví, ale přitom je technika s chemií velmi provázána a na naší univerzitě má své nezastupitelné místo a také četné vědecké úspěchy, ať už v oblasti jaderné chemie, radiofarmak, chemie ve stavebnictví či v elektrotechnice. Právě proto jsem rád, že se kolegové z různých fakult spojili, aby chemii na ČVUT představili a ukázali její možnosti a bohaté uplatnění,“ říká rektor ČVUT doc. Vojtěch Petráček.

Přestože si ČVUT veřejnost zpravidla spojuje se strojírenskými, elektrotechnickými, stavebními a jadernými obory, své místo na nejstarší české technické univerzitě má i chemie. Dvě z osmi fakult ČVUT mají dokonce chemii v názvu jedné ze svých kateder: katedra jaderné chemie na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) a katedra materiálového inženýrství a chemie Fakulty stavební (FSv). S chemií se ale studenti setkají také na Fakultě elektrotechnické (FEL). A chemie je důležitou oblastí také v Kloknerově ústavu, který je také součástí ČVUT a který se zabývá především stavebními materiály. Obor jaderná chemie na FJFI nabízí unikátní kombinaci chemie, fyziky, matematiky a následnou možnost specializace na aplikovanou jadernou chemii či jadernou chemii v biologii a medicíně. Na Fakultě stavební je chemie nedílnou součástí oboru Materiálové inženýrství, který vychází i z poznatků dalších vědních oborů, jako je fyzika, fyzikální chemie, matematika, programování atd. Materiáloví inženýři jsou tak schopni navrhovat hmoty „šité na míru“ a vyrábět stavební materiály s předem naprogramovanými vlastnostmi pro tu kterou stavební konstrukci nebo daný prvek stavby. (Pokračování textu…)

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT vysílá své detektory na oběžnou dráhu

Unikátní detektory vyvinuté na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) se v pátek 5. července 2019 v 7.41 SEČ vydají na cestu na oběžnou dráhu Země. Vynese je tam ruská raketa Sojuz 2.1b/Fregat jako součást družice Socrat-R, kterou připravila Lomonosova univerzita v Moskvě. Detektory jsou umístěné v modulu, který společně připravila FJFI, společnost esc Aerospace a Ústav jaderné fyziky AV ČR (ÚJF). Konstrukci a výrobu celého přístroje zajistila česká firma esc Aerospace za přispění FJFI a ÚJF.

„Primárním zadáním mise je monitorování kosmického počasí a radiačního pole v okolí Země. K plnění tohoto úkolu bude využito unikátních monolitických pixelových detektorů vyvinutých na FJFI doplněných PIN diodovým open-source dozimetrem vyvinutým na Ústavu jaderné fyziky AV ČR,“ vysvětluje Václav Vrba z katedry fyziky FJFI, který současně vede Centrum aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů, pod jehož vedením vývoj uvedených detektorů probíhá. V českých podmínkách jde o jediné pracoviště zabývající se vývojem polovodičových detekčních systémů ionizujícího záření s využitím špičkových mikroelektronických technologií. I ve světovém měřítku není takových laboratoří mnoho a pracoviště na FJFI se v tomto ohledu řadí ke světové špičce.

„Radiace je jednou ze zásadních překážek expanze člověka do vesmíru a náš detektor umožní přesné sledování radiačního pole a identifikaci jednotlivých částic, což nám umožní lépe studovat jeho vlastnosti,“ vysvětluje Michal Marčišovský, vedoucí fyzik řešitelského týmu FJFI. Zařízení by mělo denně odesílat až megabyte dat, přičemž limitem je dostupná přenosová kapacita komunikační linky ze satelitu. Získaná data budou následně vědci na FJFI analyzovat. „Vedle fyzikální analýzy údajů o kosmickém záření na orbitě budeme vyhodnocovat fungování našich detektorů v kosmickém prostředí s cílem vyvinout řádově lehčí detektory a výkonnější systémy pro široké nasazení v dalších satelitech pro pokrytí co největší části magnetosféry,“ upřesňuje Michal Marčišovský.

„Příprava mise znamenala vysoké pracovní nasazení všech členů řešitelského týmu, kterému se podařilo aparaturu zhotovit, otestovat a připravit pro instalaci do rakety v rekordně krátké době několika měsíců,“ říká Ondřej Ploc, vedoucí výzkumného týmu ÚJF. „V realizační fázi se velmi dobře uplatnily praktické zkušenosti průmyslového partnera a vzájemně se doplňující kompetence s akademickými týmy,“ dodává vedoucí realizačního týmu a ředitel esc Aerospace Petr Suchánek.
(Pokračování textu…)

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT vyvíjí zařízení pro efektivnější léčbu rakoviny štítné žlázy

Práci na vývoji speciálního detektoru umožňujícího průběžně sledovat a zaznamenávat ionizující záření radiofarmak podaných pacientům s rakovinou štítné žlázy představil studentkám a studentům středních škol během akce Den lékařským fyzikem dne 5. června 2019 doc. Tomáš Vrba z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI).

V Česku se s různými nenádorovými i nádorovými onemocněními štítné žlázy léčí podle statistik Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) více než 1500 pacientů ročně. Malé a klinicky se neprojevující karcinomy má ale až desetina populace. Onemocnění se zpravidla léčí chirurgicky a v některých případech i podáním takzvaného radiojódu (131I). Úspěch jodové terapie závisí na absorbované dávce v oblasti zájmů (množství záření dodaného tumoru či jiné nežádoucí tkáni). Stanovování této veličiny je nyní značně komplikované.

Pracovníci KDAIZ proto v rámci projektu Centra aplikovaných pokročilých přírodních věd (CAAS) pracují na vývoji malého zařízení, které by mohl pacient po podání léku nosit, aby tak lékaři získali přesnější informaci. „Jde o malý detektor, který se pacientovi přilepí na krk, a k němu bude připojené malé zařízení zaznamenávající měření pro další vyhodnocení,“ vysvětluje doc. Tomáš Vrba, který projekt vede. Přesné měření umožní lépe plánovat léčbu a podávat pacientům optimální množství léčivé látky. Zařízení, v podobě funkčního prototypu, by mělo vzniknout do roku 2023.

Jde o jeden z několika výzkumných úkolů, který KDAIZ vedle přípravy budoucích radiologických techniků a fyziků realizuje. Do vědecké činnosti se přitom kromě pracovníků fakulty a doktorandů zapojují také studenti.

Den lékařským fyzikem měl plno

Plnou kapacitu, tedy 75 studentek a studentů středních škol, mohli opět ohlásit pořadatelé akce Den lékařským fyzikem. Jejím cílem je představit radiologickou fyziku a její přínosy potenciálním studentům. „Radiodiagnostika, radioterapie a nukleární medicína jsou lékařské obory, které jsou na vzestupu, nicméně veřejnost je až tak nezná. Právě proto jsme před třemi lety připravili první setkání nazvané Den lékařským fyzikem a jsme rádi, že byť jej pořádáme dvakrát do roka, nikdy nemáme problém s naplněním kapacity,“ říká Tereza Hanušová z KDAIZ, která akci vede.

Účastníci se během dopoledne teoreticky seznámili s radiačními technologiemi v lékařství a odpoledne si práci radiologického fyzika vyzkoušeli na vlastní kůži. Navíc měli možnost navštívit špičková radiologická pracoviště předních českých nemocnic.

V České republice nyní radiologické fyziky připravuje pouze FJFI. Poptávka po absolventech přitom převyšuje počty absolventů, jejichž výuku zajišťuje FJFI ve spolupráci s 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a významnými klinickými pracovišti odborníky z praxe.

Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd propojuje fakulty ČVUT

Na sklonku roku Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) schválilo jeden z největších současných projektů Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT): Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd (Centre of Advanced Applied Sciences – CAAS). Mezi hlavní cíle projektu vedeného Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze (FJFI) patří integrace základního a orientovaného výzkumu v různých vědeckých disciplínách a vytvoření efektivního prostředí pro mezioborový výzkum.

ilustrační obrázekSmlouva o financování projektu byla ze strany MŠMT potvrzena 17. prosince 2018. Projekt CAAS (evidenční číslo: CZ.02.1.01/0.0/0.0/16-019/0000778) je spolufinancován Evropskou unií, která prostřednictvím operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) uhradí v průběhu necelých pěti let 95 procent z celkového rozpočtu 553 milionů.

„Podpořený projekt nejenže přispěje k dalšímu rozvoji vědy a výzkumu na přední české technické univerzitě, ale vzhledem k tomu, že se členové týmu CAAS podílejí na všech úrovních vzdělávacího procesu, budou zároveň vychovávat novou generaci specialistů pro pokročilý výzkum,“ vyzdvihuje jednu z předností projektu Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy.

„Projekt CAAS výrazně podpoří dynamický rozvoj přírodovědné základny na celém ČVUT, její orientaci na nejnovější světové trendy a také zapojení mladých spolupracovníků, což je jedno z palčivých témat vysokého školství. Díky výzkumným programům v rámci tohoto projektu můžeme nabídnout mladým vědcům prostor pro vlastní vědecký rozvoj,“ vysvětluje profesor Igor Jex, děkan FJFI a projektový ředitel CAAS.

Projekt CAAS vytvoří základ pro propojení existujících týmů z rozličných fakult a partnerských institucí. Vedle podpory excelentního výzkumu a synergií mezi programy pomůže CAAS také s modernizací výzkumné infrastruktury a se získáváním specialistů ze zahraničí a podporou mladých vědců.

Celkem se na projektu podílí šest fakult ČVUT a Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského. Projektový tým při Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) zajistí kooperaci všech zapojených subjektů vč. Fakulty stavební (FSv), Fakulty strojní (FS), Fakulty elektrotechnické (FEL), Fakulty architektury (FA) a Fakulty informačních technologií (FIT).

Projekt CAAS zahájil svou činnost v roce 2018 s devíti výzkumnými programy:

a) Matematika, matematická fyzika a teoretický výzkum (THEORY)
b) Částicová a jaderná fyzika (PARTPHYS)
c) Detektorová fyzika a technologie (DETE)
d) Fyzika plasmatu (PLASMA)
e) Laserová fyzika a fotonika (LASE)
f) Materiálová věda a inženýrství (MATE)
g) Jaderná chemie (CHEMISTRY)
h) Instrumentální radiační analytické metody (IRMA)
i) Aplikace jaderných metod (APPLICATIONS)

V průběhu projektu, který je rozvržen do konce června 2023, mohou vzniknout i další výzkumné programy.

Klíčové projektové aktivity jsou:

a) Podpora excelentních výzkumných aktivit a zvýšení vědeckého výkonu projektového týmu.
b) Upgrade a modernizace výzkumné infrastruktury s cílem maximalizovat vědecký výkon projektového týmu
c) Podpora rozvoje výzkumného týmu
d) Podpora internacionalizace – posílení mezinárodních aspektů výzkumu – strategické partnerství a mezinárodní spolupráce – a rozšiřování vědomostí a výsledků výzkumných aktivit do zahraničí s cílem maximalizovat vědecký výkon projektového týmu.
e) Projektový management

181220 CAAS schema zapojeni