Částicoví fyzici míří do Prahy diskutovat dalším vývoj výzkumu hadronové hmoty

Směs partonů na obrázku znázorňují kvarky jako kuličky a gluony jako pružinky (zdroj: BNL)

Vícenásobné partonové interakce (MPI – Multiple Parton Interactions) jsou hlavním námětem pětidenního vědeckého kongresu MPI@LHC2019, který začíná v pondělí 18. listopadu 2019. Organizuje ho Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) spolu s Akademií věd ČR (AV ČR).

Problematika MPI je součástí výzkumu hlubin hadronového mikrokosmu, který probíhá nejen na Velkém hadronovém urychlovači (LHC – Large Hadron Collider) v CERNu (Evropská organizace pro jaderný výzkum). „Ukazuje se, že naše základní představy o partonech, neviditelných komponentech hadronů, jako jsou protony a veškerá jiná jádra všech chemických prvků, jsou značně nekompletní,“ vysvětluje Miroslav Myška z katedry fyziky FJFI, vedoucí organizačního týmu.

Do Prahy přijede na sedm desítek vědců z celého světa a budou diskutovat nejnovější objevy jak na poli experimentů, tak i teorií o partonových korelacích a vývoji softwaru, bez něhož by další výzkum ve fyzice vysokých energií byl nemyslitelný. Aktuální setkání je už 11. ročníkem pravidelné akce.

„Po většinu roku vědci víceméně samostatně či v menších týmech bádají nad teorií i daty z LHC a na konferenci jako je MPI@LHC2019 je pak skvělá příležitost prezentovat dosažená zjištění a diskutovat o nich a dalších směrech výzkumu s ostatními kolegy,“ doplňuje Miroslav Myška.

Konferenci MPI@LHC2019 podpořil projekt Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd – CAAS (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16-019/0000778), který je spolufinancován Evropskou unií. Akce je součástí programu Částicová fyzika – PARTPHYS, který se zabývá přímo studiem fyziky mikrosvěta na experimentech na největších světových hadronových urychlovačích LHC v CERN a RHIC v Brookhavenské národní laboratoři.

(Pokračování textu…)

Částice spojují fyziky, umělce a techniky

Propojit částicové fyziky, techniky a umělce se podařilo v rámci jednoho z podprogramů výzkumného programu PARTPHYS, který se v rámci projektu Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd (Centre of Advanced Applied Sciences – CAAS) zaměřuje právě na částicovou a jadernou fyziku.

Podprogram nazvaný Jazyk pro komunikaci mezi vědou, uměním a veřejností propojuje částicové fyziky s umělci a techniky a v rámci Institutu Intermédií (IIM) při Fakultě elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL) jim umožňuje vzájemnou kooperaci.

Částicová fyzika se zabývá těmi nejmenšími stavebními kamínky, jež věda zatím dokázala identifikovat, tedy částicemi tvořícími atomy a jejich jádra. Odborníci z katedry fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI) proto v rámci několika workshopů připravili několik přednášek o částicové fyzice pro studenty a pedagogy průmyslového designu spolupracující v IIM. Ti jim naopak představili různá umělecká díla inspirovaná vědou.

(Pokračování textu…)

Dva dny o ATLASu na půdě Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT

Pohled na zařízení experimentu ATLAS.

Zhruba 50 českých a slovenských vědců podílejících se na experimentu ATLAS v mezinárodním vědeckém středisku CERN se setká na dvoudenním pracovním setkání ATLAS CZ+SK 2019.  Uskuteční se v pondělí a úterý 24-25. června 2019 v Praze na půdě Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Kromě prezentace dosažených výsledků a vzájemné výměny zkušeností bude jeho součástí i přednáška určená širší veřejnosti, v rámci které vědci ATLAS představí a zdůrazní roli a výsledky českých a slovenských badatelů. Přednáška pro veřejnost se uskuteční v pondělí od 8.30 hod.

„Projekt ATLAS je mimořádně rozsáhlý a probíhá zde několik stovek různých experimentů, na kterých se podílí tisíce vědců z celého světa. Mezi nimi je i několik desítek Čechů a Slováků, proto jsme se už před lety rozhodli uspořádat i takové regionální setkání, kde se můžeme setkat a navzájem sdílet výsledky a informace. Přestože totiž pracujeme všichni na ATLASu, mnoho příležitostí k osobnímu setkání nemáme, protože valná většina práce probíhá na našich domácích pracovištích, kde experimenty připravujeme a vyhodnocujeme,“ vysvětluje Zdeněk Hubáček z katedry fyziky FJFI a jeden z organizátorů setkání.

„Kromě dosažených výsledků současně probíráme i plány na další experimenty a možnosti vzájemné spolupráce. Kromě zkušených vědců se setkání účastní také studenti, což nám samozřejmě dělá radost, protože chceme, aby československá stopa v CERNu byla čím dál výraznější,“ říká Miroslav Myška taktéž z katedry fyziky FJFI, další z organizátorů.

Projekt ATLAS je jedním ze čtyř velkých projektů, které se provádějí na velkém hadronovém urychlovači (LHC – Large Hadron Collider) v CERNu (Evropská organizace pro jaderný výzkum). Jedním z nejznámějších výsledků, kterého zde vědci dosáhli, byl objev Higgsova bosonu z rozpadu na Z0 boson. Vědci ho hledali celých 45 let, uspěli v roce 2011 a dva roky poté byl tento objev oceněn Nobelovou cenou.

Dvoudenní pracovní workshop ATLAS CZ+SK 2019 podpořil projekt Centrum pokročilých aplikovaných přírodních věd – CAAS (CZ.02.1.01/0.0/0.0/16-019/0000778), který je spolufinancován Evropskou unií. Workshop  ATLAS CZ+SK 2019 je součástí programu Částicová fyzika – PARTPHYS, který se zabývá přímo studiem fyziky mikrosvěta na experimentech na největších světových hadronových urychlovačích LHC v CERN a RHIC v Brookhavenské národní laboratoři.