K prokázání takzvané kvantové nadvlády kvantového počítače založeného na fotonech využili čínští vědci řešení výpočtového problému formulovaného na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). Konkrétně jde o protokol Gaussova vzorkování bosonů (Gaussian Boson Sampling), se kterým přišel Craig Hamilton a Igor Jex z FJFI a jejich partneři, skupina Christine Silberhorn z německé University v Paderbornu. Výzkumný tým Čínské univerzity vědy a technologie zveřejnil zprávu o výsledcích 3. prosince 2020 v časopise Science.
Ionizující záření na oběžné dráze Země má destruktivní vliv na elektronické systémy. Může tak zvýšit jejich nespolehlivost v důsledku kumulativního radiačního poškození nebo tranzientních jevů jakým je například takzvaný Single Event Upset (SEU), který způsobuje změnu obsahu paměti v elektronických čipech.  Záření v kosmickém prostředí může také poškodit i mechaniku zařízení, kdy materiál například zkřehne, či dojde k jeho povrchovému poškození. Negativní vliv se neomezuje pouze na zařízení, ale postihuje také živé organismy včetně samozřejmě lidí. Aby bylo možné radiaci na oběžné dráze kolem Země a v meziplanetárním prostoru studovat, vyvíjí vědci v Centru aplikované fyziky a pokročilých detekčních systémů (CAPADS) na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI) unikátní pixelové detektory schopné měřit a identifikovat příspěvky různý druhů záření, které se podílejí na celkové absorbované dávce záření.
Práci na vývoji speciálního detektoru umožňujícího průběžně sledovat a zaznamenávat ionizující záření radiofarmak podaných pacientům s rakovinou štítné žlázy představil studentkám a studentům středních škol během akce Den lékařským fyzikem dne 5. června 2019 doc. Tomáš Vrba z katedry dozimetrie a aplikace ionizujícího záření (KDAIZ) Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI). V Česku se […]